Historie kontaktních čoček a zajímavá fakta

Sdílejte:

Věděli jste, že první kontaktní čočky byly vyrobeny pomocí dětské stavebnice Merkur? A že tento chemik a vynálezce měkkých kontaktních čoček byl českého původu? Věděli jste, že dokonce Česká republika se vzdala z nepochopitelných důvodů veškerých licencí k čočkám a tím přišla o miliardy korun? 

Pokud i vás zajímá historie kontaktních čoček, tak se vám toto počtení bude líbit.

Co předcházelo kontaktním čočkám?

Historie kontaktních čoček sahá překvapivě daleko do minulosti. Souvisí to s tím, že stejně tak jako dnes, i dříve lidé trpěli v nemalé míře očními vadami a hledali způsob, jak oční vady úspěšně korigovat či alespoň zmírnit.

Dá se říci, že první základy položil někdy kolem roku 300 př. n. l. řecký matematik a geometr Eukleidés (jeho jméno znáte spíše ve spojení s Euklidovými větami, které se používají pro výpočet odvěsen a výšky).

Eukleidés (žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l) si už tehdy znal zákon lomu světelných paprsků, na něj pak navázal další Řek Klaudios Ptolemaios (85 – 165 n. l.), který tento zákon jako první popsal a sestavil tabulku s úhly lomu při určitých úhlech dopadu světelného paprsku na rozhraní vzduchu a vody. Zcela obdobnou tabulku sestavil i holandský astrolog a matematik Willebrord Snellius (Snellův zákon) o skoro čtrnáct století později a tím vlastně nepřímo potvrdil závěry Ptolemaiových poznatků. Teorie o původu světla dále rozvíjeli také další velcí antičtí myslitelé (Pythagoras, Demokritos, Platón a Aristoteles).

Nicméně bez všech těchto poznatků a dlouholetých bádání vědců by nemohly vzniknout žádné čočky – ani ty kontaktní.

První čočky

I když za tvůrce prvních kontaktních čoček je považován právě Otto Wichterle, samotné čočky a jejich vlastnosti již byly známy mnohem dříve. Používali je Řekové a Římané, ale rozhodne ne ke korekci zraku.

První čočky byly používány k zapalování, jak se o tom ostatně zmiňují texty ze starého Řecka a Říma, které se dochovaly až doposud. Nicméně na vznik prvních kontaktních čoček si bude muset lidstvo ještě pár století počkat.

Věděli jste, že úplně první kontaktní čočku na světě vytvořil německý optik a zakladatel firmy na výrobu očních protéz Fridrich Adolph Müller? Byla vyrobena roku 1887 na zakázku pro pacienta, který v důsledku rakoviny přišel o oční víčko. Čočka vypadala jako skleněná skořápka a chránila oko před vysycháním. Müllerův rodinný podnik stále funguje a v současné době sídlí ve Wiesbadenu v Německu.

První kontaktní čočky a příběh Otto Wichterleho

S historicky prvními kontaktními čočkami, které se daly snadno nasazovat do očí, přišel až Otto Wichterle.

otto - wichterle

Otto Wichterle na dobové fotografii

Prof. Ing. RNDr. Otto Wichterle, DrSc. se narodil 27. října 1913 v Prostějově a pocházel ze zámožné rodiny. Zemřel 18. srpna 1998 na Stražicku (do této oblasti jezdil Otto Wichterle údajně každé léto, měl to tady moc rád). Byl celosvětově známý vědec, který se proslavil zejména výrobou silonu a měkkých kontaktních čoček.

Zajímavost: V šesti letech téměř utonul v jezírku močůvky, trpěl horečkami, rodinný lékař mu předpovídal jeden rok života.

V devíti letech nastoupil na gymnázium, pak se stal členem juniorského tenisového týmu v Prostějově. Ze školních předmětů ho nejvíce bavila matematika a fyzika, naopak nejméně se věnoval latině a řečtině.

Vystudoval fakultu Chemickotechnologického inženýrství ČVUT (České vysoké učení technické) v Praze.

Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde vedl pracovní skupinu, zabývající se výzkumem polyamidů. 

Během války byl pro odbojovou činnost zatčen gestapem, jen náhodou nebyl poslán do koncentračního tábora. Po válce působil na Československé akademii věd, kde byl jmenován vedoucím laboratoře makromolekulárních látek v Československé akademii věd (ČSAV).

Od roku 1952 se zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelu, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Podařilo se zde připravit poly-hydroxyethylmet­hakrylátový (HEMA) gel, který pohlcoval až 40 procent vody, měl vhodné mechanické vlastnosti a byl průhledný. Při politické čistce, kterou provedlo v roce 1958 komunistické vedení VŠCHT, byl profesor Wichterle, spolu s řadou dalších vynikajících učitelů, ze školy vyhozen a výzkum nitroočních čoček tak byl na VŠCHT (Vysoké škole chemicko-technologické v Praze) byl zlikvidován.

Rozhodující pokusy s zpracováním hydrogelů do vhodného tvaru oční kontaktní čočky proto provedl profesor Wichterle doma.

Na Vánoce 1961 si proto sestavil pomocí dětské kovové stavebnice Merkur první prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor.

Otto

Na něm odlil první čtyři velmi pravidelné čočky, které nedráždily oko. Za několik let se sen o nápravě oční vady, který poprvé popsal v roce 1508 Leonardo da Vinci a který k realizaci dovedl profesor Otto Wichterle, rozšířil do celého světa. Dnes užívá kontaktní čočky přes 170 000 000 milionů lidí.

Spory o patenty

Od roku 1963, kdy už byly metody výroby dovedeny téměř k dokonalosti, se zájem o kontaktní čočky a také důvěra v ně zvyšovaly. Dostavila se i odezva z USA a po několika měsících jednání byla 12. března 1965 v Praze podepsána licenční smlouva s Robertem Morrisonem a National Patent Development Corporation (NPDC), zastupovanou Martinem Pollakem a Jeromem Feldmanem.

Ti založili akciovou společnost Flexible Contact Lens Corporation, jejímž sublicenčním partnerem se pak v roce 1966 stala firma Bausch & Lomb, jeden z nejvýznamnějších výrobců kontaktních čoček dnešní doby.

Když v březnu 1971 Food and Drug Administration vydala povolení k uvedení čoček na americký trh, akcie firmy B & L stouply tak prudce, že akciový kapitál firmy narostl přes noc o 250 milionů dolarů.

Přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty, mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo.

Šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich následné bobtnání ve vodě. NPDC v 70. letech začala vést mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty porušovaly. Žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu postihu.

Nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla samozřejmě nutná cesta do USA. Vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády to nebylo vůbec jednoduché. Cestování do zahraničí totiž bylo Ottovi Wichterlemu za dob normalizace zakázáno. Kdyby následně nepřišly soudy v USA o pravost patentů pro výrobu kontaktních čoček, měl by už snad profesor doživotní zákaz cestování.

Když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat.

U federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů. Až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích. Firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů.

Protože Československé akademii věd (ČSAV) ovšem prodala z nepochopitelných důvodů Wichterleho patenty bez jeho vědomí americké firmě National Patent Development Corp.

Tím chtěli tehdejší mocipáni zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle, který se stavil proti režimu.

Dokonce tehdejší vláda souhlasila se zrušením licenčních smluv a tak už se firma NPDC nemusela dělit s českou Akademií věd o výdělky a tím český stát přišel řádově o miliardy korun.

Profesor Otto Wichterle sám, nebo s pomocí svých kolegů, podal neskutečné množství patentů, z nichž většina se týkala samotných kontaktních čoček, jejich materiálů a způsobů výroby. Prvním zaregistrovaným patentem se stal roku 1945 „Způsob zhotovování přesných rotačních vnějších ploch na skleněných trubkách“.

V podávání patentů byl prof. Otto Wichterle neskutečně aktivní až do roku 1989, kdy jejich celkový počet dosáhl sto padesáti dvou řádně zapsaných a schválených patentů.

Konec života

Přes veškeré politické neduhy byl akademik Otto Wichterle stále plný životního elánu a v dobách složitých zůstával pořád „na úrovni“. V oblibě měl cestování, miloval svoji rodinu, měl své přátele a svou manželku, která mu byla vždy na blízku.

Vědeckých a osobních poct se mu dostalo až po roce 1989. Díky jedné z nich se doslova dotkl hvězd. Astronomové po něm pojmenovali planetku, která do té doby nesla pouze číslo 3899.

Dne 18. srpna 1998 nás opustil ve věku nedožitých osmdesáti pěti let český akademik, profesor a vynálezce Otto Wichterle, osobnost celosvětově uznávána, výjimečná, pracovitá, neobyčejně nápaditá s dobrými lidskými vlastnostmi a přes veškerou nenávist ze stran politických vyděračů osobnost plná radosti a životního optimismu. Osobnost, která svůj život zasvětila vzdělání a milované vědě.

Vyznamenání Otto Wichtereleho

I když doma byla Otto Wichterle po většinu času spíše za vyvrhele, přesto byl oceněn řadou vyznamenání, která dokazují, jaké vážnosti se mu dostávalo ze stran širší vědecké obce.

O tom svědčí i fakt, že na počest tohoto velikána také od roku 2002 uděluje Akademie věd České republiky cenu Otty Wichterleho talentovaným vědcům do 35 let věku.

Přehled všech ocenění, které Otto Wichterle obdržel:

  • 1954 Státní cena II. stupně za zavedení technicky vyspělé výroby kaprolaktamu
  • 1961 Dallosova cena Assotiation of C. L. Manufacturers
  • 1966 Státní cena za hydrofilní gely
  • 1966 Řád práce za vědeckovýzkumnou a organizátorskou činnost při vybudování oboru makromolekulární chemie
  • 1971 Plaketa J. Heyrovského od zanikajícího Českého svazu vědeckých pracovníků
  • 1976 Čestné členství americké chemické společnosti
  • 1978 Cena International Eye Research Foundation
  • 1982 Cena zakladatelů American Academy of Optometry
  • 1983 Woodova cena American Optical Society
  • 1983 Zlatá plaketa J. Heyrovského za zásluhy o rozvoj chemických věd (Presidium Československé akademie věd)
  • 1983 Titul zasloužilý vynálezce
  • 1984 Clemsonova cena International Society for Biomaterials
  • 1988 H. Markova cena Österr. Kunstst off intitut

Zdroje:

http://www.merkurtoys.cz/wichterleho-cockostroj-z-merkuru 

 

Foto: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/48/Prof._Ing._RTDr._Otto_Wichterle.jpg/220px-Prof._Ing._RTDr._Otto_Wichterle.jpg

Sdílejte:
Kluci a holky z Bausch + Lomb

Jsme tým. Fascinují nás lidské oči. Máme rádi čočky a vše kolem nich. Pracujeme pro Bausch + Lomb. A snažíme se pomáhat a radit všem, kdo milují kontaktní čočky stejně jako my.