Jaké máte zážitky z dovolené?

Sdílejte:

Někdo se možná z dovolené vrátil, někdo se teprve chystá… Zážitků má ale každý dost a většinou jsou úsměvné. Velmi často se jim aktéři ale smějí až po pár letech.

Jedním takovým zážitkem pro mě byla cesta do španělského letoviska Tossa de Mar.  Bylo to roku 1992 a já byla zrovna v té nejhorší pubertě. Otec jel do Španělska pracovně a zbytek rodiny si chtěl udělat pěkné prázdniny u moře. Pěkné – samozřejmě s tím malým problémem, že šlo o dovolenou s rodiči 🙂 to puberťáci milují zhruba asi jako drátem do oka. Do přívěsu moje matka zabalila minimálně středně velký atomový reaktor, takže nešly za prvé zavřít dveře a za druhé naše maximální rychlost nepřekročila šest kilometrů… za den. Otec, když se pokoušel přívěs namontovat na tažnou kouli, tak si za prvé dostal kýlu a za druhé se mu podařilo si přívěs pustit na nohu. Kdokoliv vyrazil na podobnou dovolenou, určitě ví, že minutu po startu začne buď sněhová bouře nebo nastanou tropické teploty. Nás přivítalo tropické vedro, které ocenil zejména můj roční bratr. Ano, v malém autě jsem seděla vedle kojence, který ještě neuměl regulovat své tělesné funkce.

Ve Francii, někde u Montpellier, otec prohlásil, že s kombinací kýly, úžehu, úpalu a černého moru už řídit dál nemůže, a rozhodl se najít ubytování. Ale kde najít hotel, kde je parkoviště pro náš přívěs? Samozřejmě víte, že jaderný reaktor musí být chráněn betonovým krytem 🙂 nakonec jsme ale ve Francii, zemi jaderné energetiky, našli hotel, který nám vyhovoval.

Na recepci jsme deset minut čekali, nakonec se přišourala babička v zástěře. Otec ji ohromil svou bezchybnou francouzštinou s jemným náznakem německého přízvuku! Konečně se naše štěstí otočilo. Stařenka pokývala hlavou a odešla do jiné místnosti. Když se vrátila, s bezzubým úsměvem podávala otci klíč od pokoje.

Protože cesta byla taková, že bych ji nepřála ani své učitelce na matematiku, vyrazili jsme se zrestaurovat do restaurace. Byla prázdná, ale číšník se u nás objevil cobydup. Ve tmě mírně světélkoval, ale žlutá záře jeho hlavy zmizela, když zapálil svíčky. Jídelní lístky nám hned sebral a rukou s šesti prsty jen mávnul, že pro nás vybere sám. Když jsme si k polévce přáli pečivo, poškrábal se na hlavě a vyběhnul ven. Překvapeně jsme ho sledovali, jak nasednul na kolo a odjel do neznáma.  Za pár minut jsme uslyšeli svištění a číšník smykem zastavil, pod paží bagetu.

Otec nervózně zabubnoval prsty o stůl a ukázala číšníkovi na zeď, která byla vyskládaná lahvemi vína. Číšník se vrátil s lahví a otec se „rozplakal“ dojetím – ale jeho nesmělé popotahování se za chvíli změnilo na skutečný pláč, protože láhev nebyla otevřená. Číšník šel do kuchyně, řezník v zakrvácené zástěře rozrazil dveře z kuchyně, přiběhnul a láhev okamžitě otevřel.

Po večeři jsme odešli do pokoje a na minutu, která následovala po otevření dveří, nikdy nezapomenu. Bude mě pořád následovat ve snech. Pokoj byl oblepen tmavě modrým kobercem – všude, i na zdích! A nejen to! Obrovští černí chrobáci se začali hemžit a jejich podivné pištění mi znělo jako bojový pokřik. Byli všude. Otec se podíval na matku, která s výkřikem utekla spolu s bratrem. Otec nabral hrst chrobáků, přepíchnul je hřebíkem na zeď spolu s nápisem „MERCI“, jako poděkování za tak skvělé ubytování! 🙂

Jaký je váš nejvtipnější zážitek z dovolené? Máte dokonce i vtipnou fotografii? Podělte se! V naší soutěži můžete za to získat roztok na kontaktní čočky, čas na to máte pouze dnes!

Vaše adminka

Sdílejte:
Kluci a holky z Bausch + Lomb

Jsme tým. Fascinují nás lidské oči. Máme rádi čočky a vše kolem nich. Pracujeme pro Bausch + Lomb. A snažíme se pomáhat a radit všem, kdo milují kontaktní čočky stejně jako my.